30 kulturních šoků, které jsem zažila v USA (část čtvrtá)

Tento článek je věnovaný dalším třem ze třiceti kulturních šoků, které jsem zažila ve státech Georgia, Florida, Illinois a Virgínie. Na některé z nich, ač jsou třeba i notoricky známé, jsem si ani po letech nezvykla. Vytrvale s nimi bojuju a odmítám se přizpůsobit, jiné jsem přijala za své, naopak se mi po nich v Česku stýská.Čím déle v USA žiju, tím méně věcí mi připadá neobvyklých, proto mi taky některé z šoků, o kterých vám chci vyprávět, dnes přijdou už naprosto normální.

Ve čtvrtém díle kulturních šoků vás pozvu do americké domácnosti. Čím se liší od té české? Například těmito třemi body.

10. Z venku rovnou do kuchyně

Při vstupu do amerického domu nebo bytu mě nejvíce překvapuje neexistence předsíně. Věřím tomu, že se najdou i domácnosti s předsíní. Já však nemám ani jednu osobní zkušenost, která by to mohla potvrdit. Když přijdu k někomu domů, ocitnu se nejčastěji rovnou v obýváku nebo v kuchyni.

Vedle hlavních dveří je často malá vestavěná skříň nebo šatna na kabáty či boty. Ostatní oblečení a obuv se většinou skladuje ve skříni v ložnici nebo v šatně vedle ložnice. Jelikož v každém bytě musím řešit - kam s kočárkem, předsíň bych docela uvítala. O tom, že předsíň není automatická součást bytu, svědčí i fakt, že můj manžel dlouho nevěděl, jak se tento prostor, který viděl hlavně v Česku, řekne anglicky.

11. Praní

Další věcí, kterou nenajdete v každém americkém bytě, je pračka. Nám nesmírně chyběla, když jsme žili v Chicagu. Jak jste se mohli dočíst v mém článku Pradlenou proti své vůli, ve větších městech se často používají prádelny v suterénu výškových budov, což vás stojí spoustu času a peněz. Pračky fungují na mince nebo přednabité čipové karty.

Pračku a sušičku v našem bytě ve Virginii si hýčkám a nedám a ně dopustit. Můj 22měsíční syn byl naopak zklamaný, že přišel o svoje výpravy do sklepa. První týden ve Virginii marně hledal náš pytel na špinavé prádlo a darmo nesl prací prostředky ke vchodovým dveřím. Bylo mi ho líto. V USA také mnohem častěji vidím veřejné prádelny a čistírny oděvů, které jsou díky svým příznivým cenám hojně využívány.

12. Nežehlení

Jedna z prvních věcí, které jsem si v USA pořídila, byla žehlička. Přestože oblečení ze sušičky vypadá téměř jako vyžehlené, mám pocit, že např. manželovy košile, Filipovy oblečky a své šaty si prostě musím alespoň přejet. Když se před někým v USA zmíním, že jsem žehlila, spousta lidí se zeptá proč. Nemám snad sušičku? Lepší sušičky dokonce disponují programem, který po dokončení vysoušecího cyklu prádlo ještě každých pár minut trošku potočí, aby se do doby, než spotřebič otevřete, oblečení nepomačkalo.

Když se jednou manžel chystal do práce, trvala jsem na tom, že mu košili z věšáku v šatně ještě přežehlím, abych si před jeho kolegy neudělala ostudu. Tím jsem velmi pobavila nejen manžela, nýbrž i jeho rodiče, kteří u nás byli na návštěvě. Nedokázali pochopit, proč by měl někdo manželovu zmačkanou košili spojovat se mnou. Černooký bača ze známé lidové písně Beskyde, Beskyde by z takového přístupu asi nadšený nebyl, já bych naopak měla mít radost. Obávám se však, že mi to má moravská výchova nedovolí a dál budu žehlit sušička nesušička.